Litohrady - CZ052.3607.5213.084735 - stav 22. 3. 2021

Litohrady představují původní vesnický sídelní útvar se zemědělskou výrobou, situovaný podél silnice III/ 3213 z Domašína od Solnice, cca 2 km jižně od Solnice, v nadmořské výšce od 305,0 až cca po 320,0 m.n.m.
V obci je celkem 81 trvale bydlících obyvatel a cca 10 rekreantů.
Litohrady jsou administrativní částí Rychnova nad Kněžnou.
 
Zástavba je rozptýlená kolem silnice a místních komunikací, převážně venkovského charakteru (kombinace rodinných domků a zemědělských usedlostí).
Litohrady leží  v oblasti chráněné akumulace podzemních vod (CHOPAV), vyhlášené nařízením vlády ČSR č.85/1981 Sb.
Obcí protéká Lokotský potok – levostranný přítok Bělé – dílčí povodí 1-02-01-065. Potok dle údajů územního plánu za vyšších vodních stavů vybřežuje, takže se pro výhled počítá s jeho revitalizací a nad obcí s dešťovým poldrem.
 
Podklady:
Vyplněný sběrný formulář "Podklady pro aktualizaci PRVKUK"
Karty VUME+VUPE 2018 vodovod
Zdroje nouzového zásobování, Krizový plán KHK
Digitální zákres stávajícího vodovodu, AQUA SERVIS a.s, 2018

Obec je zásobena ze skupinového vodovodu Rychnov – Císařská Studánka, který dnes pokrývá většinu centrální části okresu Rychnov nad Kněžnou a to z jeho severní části - Císařské Studánky. Vlastníkem vodovodu je Vodovodní svaz Císařská studánka, provozovatelem AQUA SERVIS a.s. Rychnov nad Kněžnou. Podrobnější popis vodovodu je uveden ve zprávě Rychnov nad Kněžnou.
 
Vlastní Litohrady jsou napojeny na tlakové pásmo vodojemu Solnice - 3 x 500 m3 (368,7 / 372,5) a to prostřednictvím řadu DN 300 (dále 250), který vede přes Solnici směrem na Rychnov nad Kněžnou. V Lipovce je z tohoto řadu odbočka DN 150, vedoucí přes Lipovku na, Domašín, Černíkovice a Lično. Z tohoto řadu pod Lipovkou ještě odbočuje řad DN 100 pro Lokot a Karolin a dále řad DN 80 pro Litohrady.
Propojovací řad od Solnice pokračuje dále od Lipovky (kolem nemocnice v Rychnově) do vodojemu dolního pásma Rychnov nad Kněžnou, kde je manipulační uzávěr, umožňující propojení obou částí skupinového vodovodu.
Kapacita zdroje je dle podkladů provozovatele dostatečná, kvalita vody je v souladu s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, která vstoupila v platnost dne 30.4.2004.

Vodovodní systém svojí koncepcí pro zásobení Litohradů vyhovuje. Pro návrhové období do roku 2030 se proto uvažuje pouze s běžnými opravami a dostavbou vodovodní sítě dle potřeb územního rozvoje.

Jak bylo uvedeno v hodnocení severní části vodovodní skupiny, zdroj vody v Ještěticích (Císařská Studánka) není pro svá poměrně velká PHO a z toho plynoucí zvýšenou citlivost na vnější vlivy vhodný z hlediska požadavků směrnic na zdroje pro nouzové zásobení, je tedy reálný předpoklad, že celou vodovodní skupinu Rychnov – Císařská studánka bude třeba v krizových situacích zásobovat z vrtů hlubokého horizontu v Rychnově, přičemž do severní části skupiny jsou teoreticky možné následující způsoby dopravy vody :
- nouzová zpětná dodávka ze sítě spodního tlakového pásma v Rychnově
- nouzové zpětné čerpání z vrtu RK-2 v Lipovce (voda s obsahem Fe)
V obou případech jde o zásobení havarijní s menším tlakem a množstvím (reálné budou omezené odběry v přízemích budov).
- dovoz vody z Rychnova z prostoru ÚV Rychnov, ze zdroje NZV RK-1A (dovozová vzdálenost cca 8 km).

Náhradní zásobení Litohradů bude tedy shodné se zvolenou versí náhradního zásobení celé severní části vodovodní skupiny
Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody v okrajových částech s menší hustotou zástavby.

V Litohradech není kanalizace, pouze krátké úseky dešťového odvodnění, zaústěné do Lokotského potoka.
Čištění odpadních vod z jednotlivých nemovitostí je řešeno lokálně, a to převážně DČOV s odvodem lokálními kanalizacemi do vod povrchových (vodních toků) nebo zasakem dle jednotlivých případů do vod podzemních. Některé starší hospodářské usedlosti mají i žumpy na vyvážení.

PRVK vzhledem k velikosti lokality navrhuje v  období do roku 2030 ponechání dnešního stavu, tj. lokálního čištění odp. vod u jednotlivých nemovitostí, přičemž v tomto období se doporučuje:
- podrobněji zmapovat dnešní systém lokálních zařízení na předčištění
- v případě rekonstrukce objektů či výstavby nových domů dnešní septiky doplnit dalším stupněm čištění nebo nahradit malou domovní ČOV (eventuelně sloužící i více objektům)
- dořešit případné lokální závady v odvedení odpadních vod (prodloužení zatrubených částí apod.)
 
Koncem návrhového období by se měla situace v čištění odpadních vod znovu zhodnotit a pokud by nedocházelo k závadám, ponechat systém lokálního čištění odpadních vod i pro další výhled.
 
V návrhovém období se v obci neuvažuje veřejná kanalizace.