Bačetín - CZ052.3607.5202.000744 - stav 22. 3. 2021

Obec Bačetín se nachází asi 5 km od Dobrušky v severovýchodní části bývalého okresu Rychnov n.K. Obcí prochází silnice III.tř. z Dobrušky ve směru na Bystré, Dobré nebo na Ohnišov. Zástavba leží v nadmořské výšce 430,00 – 490,00 m, v povodí Bačetínského potoka, číslo povodí 1-02-03-019.
Součástí obce je i místní část Sudín, asi 1 km jižně od Bačetína a osada Brtva.
 
Počet obyvatel celkem: 342
 
Bačetín má charakter podhorské vesnice zemědělského charakteru. Zástavba je situována podél komunikací a jedná se o rodinné domky, několik bytových domů a zemědělské usedlosti. V obci je průmysl zastoupen firmou Metallic Technologies s.r.o., zaměstnávající 20 osob, dále je v obci mateřská školka a několik drobných provozoven služeb. Některé objekty jsou využity rekreačně.
 
Obec má zpracovaný územní plán, podle kterého se počítá s rozvojem bydlení ve vybraných lokalitách.
Do budoucna počítá s mírným nárůstem počtu obyvatel podle přibývajících rodinných domků ve vybraných lokalitách.
Obec Bačetín leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída.
Obec je součástí MAS POHODA venkova Val, DSO Region Novoměstsko, DSO Region Orlické hory.
 
Podklady:
Vyplněný sběrný formulář "Podklady pro aktualizaci PRVKUK"
Informace provozovatele vodovodu
Informace obce

Obec Bačetín je připojena ke skupinovému vodovodu Dobruška. Čerpací stanice v Domašíně je řadem DN 100 a 90 přes Brtvu připojena na rozvodnou síť v Bačetíně a přes ni je voda čerpána do původního vodojemu o objemu 50 m3. Původní zdroje jsou dnes vyřazeny z provozu.
Podrobnější popis celého skupinového vodovodu Dobruška je uveden ve zprávě pro Dobrušku.
Vodovod je v majetku obce Bačetín, provozovatelem je AQUA servis Rychnov nad Kněžnou.
Současná délka vodovodních řadů je asi 3.600 m.
Součástí vodovodního systému je 1 ATS, která zvyšuje tlak pro skupinu novostaveb v JV části obce.
Velmi vážným problémem vodovodního systému obce Bačetín je stáří vodovodní sítě a vodojemu, kdy 90 % vodovodu je původního stáří (výstavba v roce 1938, litina) a je na hranici fyzické životnosti se všemi doprovoznými jevy - poruchy, netěsnosti, atp.
Stejná situace je i se stávajícícm vodojemem, který jednak netěsní a jeho využíváním jsou zvyšovány ztráty v systému a jednak je jeho velikost nedostatečná. Vodojem funguje jako vodojem za spotřebištěm, jeho kapacita je ale malá. Navíc jeho poloha je vůči stávající zástavbě nevhodná, protože výše položená část obce (cca třetina zástavby), kterou vodojem takově ovládá, má setrvale nedostatečný tlak v přípojkách. Ve špičkách se toto projevuje výpadky v zásobování vodou u výše položených bytů v bytových domech a některých RD.
Obec má zpracovanou dokumentaci "Rekonstrukce vodovodu a zlepšení tlakového režimu v obci Bačetín" (Šindlar 04/2015), ve které je vyčíslena hodnota nutných investic na cca 18 mil. Kč v cenách 2015.
Kapacita zdrojů je dle podkladů provozovatele dostatečná. Kvalita vody je v souladu s vyhláškou 70/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody.
V době sucha nejsou a nebyly problémy s vydatností zdroje.

Vodovodní systém zásobování Bačetína je ucelený a vyhovuje koncepčně. Problematická je technická kvalita vodovodních řadů, která byla popsána výše.
Velmi vážný problém jsou ale tlakové poměry v síti, jak bylo popsáno v předchozím odstavci.
Objekty v území těsně pod vodojemem nemají dostatečný hydrostatický a hydrodynamický tlak. Dnes to řeší u jednotlivých spotřebitelů domácími tlakovými stanicemi. Jakákoliv další nová výstavba je podmíněna postupnou realizací rekonstrukce vodovodu a vodojemu dle zpracované dokumentace z roku 2015.
Pokud se týče polohy vodojemu, je nutné se v krátkém výhledu zabývat nalezením výškově vhodného místa pro nový, dostatečně velký vodojem, který zajistí přetlak v síti v souladu s § 15, odst. 5 vyhlášky 428/2001 Sb. v platném znění. Pokud by se nepodařilo najít vhodné místo pro zemní vodojem, je možno uvažovat v krajním případě i o nadzemním věžovém vodojemu, který požadavky citované vyhlášky splní. Pokud se podaří najít nové místo pro vodojem, bude muset být rekonstruována i přívodní ČS do obce v Domašíně a výměna potrubí, protože trvalé zvýšení tlaku v síti povede k větším únikům vody na síti a zvýšení počtu poruch.
Obec se snaží získat finanční prostředky na rekonstrukci vodovodu, zatím však bezvýsledně.
Pokud by se v dohledné době finanční příspěvek na rekonstrukci nepodařilo zajistit, bude muset obec investovat vlastní prostředky z obecního rozpočtu s maximálním využitím peněz z fondu obnovy. S tím souvisí i prostředky na stavbu nového vodojemu, na který není zpracována projektová dokumentace.
Další velkou komplikací pro rekonstrukci vodovodu je fakt, že skalní podloží se v některých místech přibližuje až na 0,7 m pod terénem a tudíž vedení trasy rekonstruovaného vodovodu mimo trasu stávající bude generovat zvýšené investiční náklady na provádění zemních prací v horninách s obtížnější rozpojitelností.
Kapacita vodovodu umožňuje rozvoj lokality dle úvah ÚPO, ale za výše popsaných podmínek. Bačetín bude potřebovat ve výhledovém období Qdmax = cca 1,2 l/s.

Nouzové zásobení obyvatel Bačetína se předpokládá ze zdrojů -  vrtů skupinového vodovodu Dobruška, tzn. především z vrtu V3 v Semechnici, které jsou vzhledem k absenci širších ochranných pásem vybrány jako jedny z možných zdrojů náhradního zásobení v regionu.
Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

V Bačetíně je poměrně příznivý stav v rozsahu současně provozované stokové sítě. Její základ byl položen v letech 1980 – 1986, kdy byla vybudována část kmenové stoky, zaústěná do Bačetínského potoka. Byla zamýšlena jako splašková. V roce 1986 byla na tuto stoku navázána další část, ale už jednotné kanalizace s připojením několika dešťových vpustí. Další významnější stoky vedou od dvou bytových domů za Obecním úřadem a mateřské školy, kde ústí do potoka.
Celková délka současné stokové sítě činí cca 1100 m, a je na ni napojeno 165 obyvatel.
Splaškové vody jsou většinou předčišťovány v domovních septicích a lokálních ČOV. Pro rodinné domky typu OKAL bylo zřízeno samostatné čištění odpadních vod, rovněžtak je lokální ČOV vybudována u MŠ.

Územní plán obce ve vodohospodářské části uvažuje s dobudováním kanalizační sítě v Bačetíně a napojení na společnou ČOV. V konkrétním návrhu počítá s tím, že bude provedeno prodloužení dnešních stok do místa čistírny pod obcí (západní část) mezi komunikací a Bačetínským potokem. Zároveň budou podchyceny všechny dnešní výusti do toku. V místě spodní výusti je navržena odlehčovací komora před čistírnou.
Rozvojové lokality budou mít novou jednotnou kanalizaci s napojením na stávající síť.
Názor na to, jaké čistící zařízení pro obec vybudovat, není ještě ujednocen. Obec se spíše přiklání k některému z přírodě blízkých způsobů čištění, ať už kořenové ČOV nebo biologické dočišťovací nádrže. S ohledem na netěsnou stávající kanalizaci, do které tečou i balastní podzemní vody a odpadní vody jsou jen málo látkově zatíženy, by to mohlo být reálné řešení. Je ale nutno uvést, že všechny tyto způsoby čištění vyžadují velký zábor plochy, u kořenové ČOV by to bylo asi 7 - 10 m2/ekvivalentní obyvatel, u dočišťovací nádrže 10 - 20 m2/ekvivalentní obyvatel.
 
Ale i toto řešení je vzhledem k velikosti obce poměrně investičně a provozně nákladné (zejména ve vztahu k nutnosti investování do rekonstrukce vodovodního systému), PRVK proto pro návrhové období do roku 2030 doporučuje počítat pouze s nezbytnou dostavbou jednotné kanalizace, v rozsahu potřebném k odvedení odpadních vod mimo zástavbu a čištění odpadních vod v návrhovém období ponechat individuelně pro jednotlivé nemovitosti.
Další velkou komplikací pro stavbu doplnění kanalizace je, stejně jako u vodovodu skutečnost, že skalní podloží se v některých místech přibližuje až na 0,7 m pod terénem a tudíž stavba kanalizace může generovat zvýšené investiční náklady na provádění zemních prací v horninách s obtížnější rozpojitelností.
U rekonstruovaných objektů by se měl septik doplnit zemním filtrem, respektive provést malá domovní ČOV.
Dešťové vody by se i nadále odváděly dnešním systémem.