České Meziříčí - CZ052.3607.5202.022659 - stav 22. 3. 2021

Obec České Meziříčí leží v západní části bývalého okresu Rychnov, již na okraji polabské nížiny směřující ke Hradci Králové, v nadmořské výšce kolem 250,00 m. K obci administrativně příslušejí ještě místní části Skršice a Tošov.
 
 
Zástavba je soustředěná, odpovídající velikostní kategorii obce (kombinace rodinných domků a bytových domů).
České Meziříčí leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída, vyhlášené nařízením vlády ČSR č.85/1981 Sb. .
Obcí protéká řeka Dědina a její přítok Zlatý potok (dílčí  povodí 1-02-03-029)
 
 
Dle údajů ÚPSÚ má Dědina upravené lichoběžníkové koryto, místně dimenzované na průtok cca Q10-Q20. Při vyšších průtocích dochází k vylití vody z koryta a vytváření rozsáhlého záplavového území.
 
 
Podklady:
Informace z PRVK
Zastupitelstvo obce
VUME/VUPE

Obec je spolu s řadou dalších lokalit zásobena ze skupinového vodovodu Hradec Králové – Litá. Vzhledem k tomu, že České Meziříčí tvoří jakési přirozené centrum oblasti, uvádíme zde podrobnější popis celé vodovodní soustavy.
 
SV Hradec Králové se budoval postupně zhruba od osmdesátých let minulého století a to zpočátku jako zdroj pro Hradec Králové , postupně pak pod tlakem obcí, ležících v prameništi se tyto napojovaly na vodovodní systém.
 
V prvé fázi se realizovaly zejména:
- vrty v severní části prameniště Litá (oblast České Meziříčí, Pohoří, Dobruška), ze kterých byla vod čerpána do vodojemu Kozince ležícího již na území okresu Náchod.
- vlastní vodojem Kozince 1 x 750 m3 (271,0 / 276,0)
- zásobní řad DN 800 do Hradce Králové
- vrty v jižní části prameniště (oblast Jílovice, Mokré), ze kterých byla voda čerpána do vodojemu Hájek
- vodojem Hájek 2 x 750 m3 (kóta cca 272,0/277,0) včetně propojení do řadu DN 800 pro Hradec Králové
V této prvé etapě byla na systém napojeny :
-z vodojemu Kozince samostatnými řady obce Pohoří, České Meziříčí a Rohenice , přičemž první 2 řady byly napojeny přímo na vodojem Kozince, do třetího (na Rohenice) byl zvyšován tlak ATS, ležící ve vodojemu.
- z přívodního řadu DN 800 na Hradec Králové (přes ATS Mokré) obce Mokré, Očelice, Městec.
- z ATS u vrtu V1 obec Jílovice.
 
Dostavba vodovodního systému pak průběžně pokračovala, takže v současné době je stav následující:
- do vodovodní skupiny (do vodojemu Kozince) byl dokončen přívod vody z Polické pánve, ovládaný vodojemem Bohuslavice 1000 m3 (304,0 / 308,0). Na tento přívod jsou propojeny všechny řady na Rohenice, České Meziříčí i Pohoří, původní ATS je zrušena.
- na výtlaku z vrtu LT-1 je v armaturní komoře vodojemu Kozince instalována úprava vody (Fe)
- byly dokončeny vodovodní řady z Rohenic do Královy Lhoty a zpět přes Skršice a Tošov na České Meziříčí, z Tošova je proveden propoj do Jílovic a původní ATS pro Jílovice u vrtu V1 je odstavena z provozu. Z Královy Lhoty a Jilovic pak pokračují rozvodné řady dále směrem do obcí na okresu Hradec Králové
- byl rozšířen vodovodní systém ovládaný ATS Mokré, vodovod je propojen z Městce dále na Klášter, Ledce a Újezdec
 
Je tedy možno konstatovat, že na SV Hradec Králové – Litá jsou v této části napojeny všechny obce bývalého okresu Rychnov s výjimkou Vysokého Újezdu, který je prozatím zásobován malým místním vodovodem.
 
Vodovod je v majetku Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a.s.,  provozuje jej Královéhradecká provozní, a.s.. I části vodovodu, realizované dříve jednotlivými obcemi jsou v naprosté většině vloženy jako nepeněžní vklad do akciové společnosti, takže obce jsou akcionáři.
Kapacita zdrojů je dostatečná, kvalita vody odpovídá vyhlášce MZdr. 252/2004 Sb.
 

Vodovodní síť včetně zdrojů a akumulace je poměrně nová, v návrhovém období se proto uvažuje převážně pouze s její dostavbou podle potřeb nové zástavby a dílčími opravami dle potřeb provozu.
V navrhovaném období se uvažuje o zkapacitnění stávajícího VDJ Bohuslavice 1000 m3 + další komora 500 m3 a zároveň nutnost zvýšení tlaku do celého spotřebiště výstabou ATS na objektu VDJ Kozince.
 
VAK HK předal v květnu 2019 na Královéhradecký kraj „Seznam investičních akcí, které budou zahrnuty do žádosti o změnu Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací“. V bodě 15. je uvedeno „Zkapacitnění zdrojů v jímací oblasti Litá“. Následující text je okopírován z citovaného dokumentu, ve které jsou uvedeny i pořizovací náklady. (List č. 15 včetně situace přikládáme k našemu vyjádření). K textu byla ještě doplněna poslední věta, která upřesňuje polohu jednotlivých vrtů s ohledem na jejich umístění v katastrálním území.
Popis a zdůvodnění změny PRVK
Prameniště Litá je klíčovým vodním zdrojem VSVČ, který kryje potřebu vody pro 160 tisíc obyvatel okresu Hradec Králové. Při průměrné potřebě vody Qp = 220 l/s, resp. Qd max. = 265 l/s. Z toho je v prameništi Litá jímáno 100 – 220 l/s. Omezení kapacity až na 100 l/s je vyvoláno sezónním omezením snížení hladiny podzemní vody v části prameniště tzv. Zbytka, které je zahrnuto do území NATURA 2000.
Prameniště Litá v průběhu roku zajišťuje 40 – 80 % potřeby vody města Hradec Králové. V té souvislosti je nezbytné zajistit bezchybnou funkci všech využívaných hg vrtů. V současné době je nutné nahradit zborcený vrt V1 s kapacitou až 20 l/s. Tento vrt bude nahrazen novým nízkoprofilovým vrtem s předpokládanou hloubkou do 100 m. Z důvodu poklesu kapacity budou vyhloubeny nové vrty, které nahradí jímací vrty LT 3 (max. 13 l/s), LT 01a (max. 19 l/s) a LT 02 (max. 21 l/s). Vrty LT 01a a V 1 jsou v katastrálním území České Meziříčí, vrt LT 02 v k.ú. Mokré a vrt LT 3 v katastrálním území Pulice.

Problematika nouzového zásobení celé této oblasti je poměrně složitá, neboť se jedná o rozsáhlou vodovodní skupinu, kde klíčovou část odběru tvoří město Hradec Králové.
Z rozborů, provedených v samostatné části PRVK vyplývá, že vrty v prameništi Litá nejsou vhodné jako zdroje pro nouzové zásobení, neboť jsou poměrně zranitelné (leží v zátopové oblasti, z hydrogeologického hlediska mají vymezena velká ochranná pásma s možností ohrožení). Jako zdroj nouzového zásobení je pro tuto oblast navržen přívod vody z Polické pánve a to v prostoru nátoku do vodojemu Kozince.
Z této úvahy pak vyplývá i návrh nouzového zásobení:
 
 Území zahrnující obce Pohoří, České Meziříčí, Rohenice, Králova Lhota, Skršice, Tošov, Jílovice
-v případě zachování funkčnosti vodovodního systému z vodovodu, s regulovaným.
odběrem podle celkové kapacity přívodu z Polické pánve.
- V případě poškození vodovodního systému dovozem z odběrného místa u vodojemu Kozince (nejdelší dovozová vzdálenost do Jílovic činí cca 10-12 km). Jedná se opět o vodu ze zdroje NZV Polická pánev, která by se dovážela od odběrného místa cisternami.
 
Území zahrnující obce Mokré, Očelice, Městec, Klášter, Ledce, Újezdec.
Zdrojem vody pro tuto část je ATS Mokré, napojená na přívod vody z vodojemu Kozince do Hradce Králové. Řešení oblasti bude úzce závislé na způsobu náhradního zásobení Hradce Králové, v zásadě je možné:
- v případě zachování funkčnosti přívodu z Kozinců do Hradce Králové provozovat tento systém jako náhradní zásobení, s regulovaným odběrem podle celkové kapacity přívodu z Polické pánve. Podmínkou je udržení provozu ATS Mokré (v případě výpadku proudu náhradní agregát). Toto řešení by platilo i v případě, že s ohledem na celkové potřeby Hradce Králové bude tento systém provozován s napojením některých vrtů v prameništi Litá, tj. i v kvalitě, která plně nebude vyhovovat požadavkům normy (podmínkou je zdravotní nezávadnost)
 
- v případě , že tento přívod vypadne z provozu, bude do těchto obcí v rámci náhradního zásobení pitná vody voda dovážena (zdroj NZV Polická pánev). Možnost dovozu je opět z odběrného místa u vodojemu Kozince (vzdálenost do Ledců cca 15 km) nebo v případě funkčnosti severní větve vodovodu z Jílovic (vzdálenost cca 6 km)
 
Ve všech případech se předpokládá, že nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody pro okrajové části zástavby s malou hustotou osídlení.

Obec má poměrně rozsáhlou síť dešťové kanalizace, vyústěné na několika místech do řeky Dědiny. Jednotlivé stoky této kanalizace byly budovány účelově bez celkové koncepce, v souvislosti s okamžitými potřebami odvodnění obce a jsou do nich pravděpodobně zaústěny i přepady ze septiků či jiných předčisticích zařízení. Kanalizace nemá vodohospodářské povolení.
Stoková síť je zčásti je evidována jako majetek obce, značná část, zejména pak starší úseky, nemá jednoznačného vlastníka. Stav kanalizace je dle sdělení obce převážně špatný, výjimkou je kanalizace v místní části Habeš (na levém břehu Dědiny jižně od cukrovaru - pod silnicí na Opočno), kde se po rekolaudaci a menších opravách jeví možnost stoku využít i do budoucna.
Vlastní ČOV s kalovými poli má cukrovar (na ní jsou čerpány i splaškové vody z areálu závodu) a firma Zemspol.
V roce 2013 byla vybudována nová oddílná kanalizace na části území obce České Meziříčí se zaústěním na nově vybudovanou ČOV 1950EO. Na ČOV byly současně svedeny i úseky původní jednotné kanalizace. Jediná jednotná kanalizace s vyústěním do recipientu zůstala ul. Boženy Němcové.

Ve výhledu obce České Meziříčí se počítá s výstavbou nového kanaliizačního řádu oddílné kanalizace pro lokalitu výstavby RD, dále s výstavbou nových oddílných kanalizačních stok v horní části obce jejich svedením na stávající ČOV. V současné době se totiž v obci využívají částečně i původní jednotné kanalizační stoky, které již nejsou v dobrém technickém stavu. Vybudováním oddílné splaškové kanalizace bude zajištěno snížení množství odváděných dešťových a balastních vod na ČOV  a tím i zajištění lepší účinosti ČOV.