Dobřany - CZ052.3607.5202.027634 - stav 22. 3. 2021

Obec Dobřany se nachází v podhůří Orlických hor v severovýchodní části části bývalého okresu Rychnov n.K. v nadmořské výšce cca 610 – 650 m n.m.
Území obce náleží do povodí bezejmenného potoka (č.povodí 1-02-03-008), který vtéká do Hluckého potoka (č.povodí 1-02-03-009). Obcí prochází silnice III.třídy, propojující silnici Kounov – Deštné v O.h. a silnici Sedloňov – Bystré.
 
Výsledky sčítání v roce 2000 uvádějí následující údaje :
Počet obyvatel celkem : 135
Počet trvale obydlených domů : 100
Z toho rodinných domků : 52
Neobydlené domy celkem : 48
Z toho využívané k rekreaci : 48
 
Zástavba je situována podél silnice III.tř. a místních komunikací, jedná se o rodinné domky a zemědělské usedlosti. V obci není průmysl, pouze několik drobných živností a provozoven služeb, obyvatelé za prací dojíždějí do okolí. Některé objekty jsou využity rekreačně.
Do budoucna počítá koncept územního plánu spíše se stagnací počtu obyvatel, eventuelně s mírným poklesem.
 
Obec Dobřany leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída, vyhlášené nařízením vlády č.85/1981 Sb. .

Obec je zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu, který je ve vlastnictví obce, která je zároveň jeho provozovatelem. Do roku 1993 provozoval vodovod VaK Rychnov n.K.
 
Zdrojem podzemní vody jsou dvě studny „Pod lesem“, z nichž se využívá pouze jedna. Doplňujícími jímacími objekty jsou 3 propojené mělké kopané šachtové studny v lokalitě „Pod vodojemem“. Jsou hluboké 3 m o průměru 1000 mm.
Kvalita jímané vody vyhovuje normovým ukazatelům pro pitnou vodu dle požadavků vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 376/2000 Sb, krátkodobě se vyskytuje problém s překročením normové hodnoty železa. Voda je zařazena do kategorie B a hygienicky je upravována chlorováním. Rozhodnutím bývalého OkÚ-RŽP Rychnov n.K. byl povolen odběr v množství 1 l/s, 13200 m3/rok.
Vodní zdroje jsou chráněny ochrannými pásmy 1. a 2. stupně. Voda je čerpána do podzemního vodojemu o obsahu 25 m3 v blízkosti pramenišť. Úroveň maximální hladiny vody ve vodojemu bývá udávána 663,5 m n.m.
Z vodojemu je voda přiváděna gravitačním potrubím PVC DN 110 mm, dl. 700m do obce, kde pak navazují rozvodné řady v profilech DN 90 a 110 mm.

Vodovodní síť včetně jímacích objektů v prameništi a vodojemu vyhovuje. Z kapacitního hlediska jsou i ve výhledu k roku 2015 dosavadní zdroje vyhovující. Z bilance spotřeby vody dle konceptu územního plánu vyplývá výhledová hodnota max. denní potřeby 0,43 l/s, což není ani polovina povoleného odběru, avšak v období sucha je množšství vody ze zdrojů nedostatečné a obec uvažuje o vybudování nového zdroje pitné vody.
Také tlakové poměry v síti, dané polohou vodojemu jsou vyhovující. Hodnoty hydrostatického tlaku se pohybují v rozmezí 20,5 – 50,0 m vodního sloupce, což splňuje podmínky vyhl.č. 428/2001 Sb, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. Obsah vodojemu je také dostatečný.+
 
Výhledově by mělo dojít k rozšíření rozvodné sítě k návrhovým lokalitám nové zástavby a z provozních důvodů i k zaokruhování řadů, podle možností.
Do roku 2025 předpokládá obec s připojením cca 45 obyvatel na vodovodní síť.
Kapacita a technický stav vodovodu umožňuje rozvoj obce dle úvah konceptu ÚP obce.

Zdroje obecního vodovodu v Dobřanech nejsou příliš vhodné pro nouzové zásobování, protože jímají vodu z velmi mělkých horizontů. Pro nouzové zásobování je stanoven dovoz pitné vody z obecního vodovodu obce Sedloňov a to návozem pitné vody do akumulace vodojemu, nebo přistavením cisterny k odběru obyvatel do vlastních nádob.

V Dobřanech je vybudována pouze dešťová kanalizace malého rozsahu. Jedná se o dvě samostatné větve z betonového potrubí DN 300,400 a 500 mm v délkách 344 m, resp. 74 m. Je jimi odváděna dešťová voda a vyčištěné splašky v domovních čistírnách a také předčištěné splašky ze septiků.

Koncept územního plánu obce ve všeobecné části uvádí, že likvidace splašků v obci bude prováděna individuálně u jednotlivých objektů v malých domovních čistírnách.
Toto řešení je vzhledem k velikosti obce a roztroušenosti zástavby poměrně vhodné. Stávající systém dešťové kanalizace by byl pouze rozšířen podle potřeby, aby do něj bylo možno napojit dešťové vody z nových zpevněných ploch a vyčištěné splašky z nových objektů. Nedoporučuje se masivní využívání bezodtokových jímek na vyvážení jednak pro ztíženou dostupnost pro fekální vozy, zejména v zimním období a také pro stále se zmenšující možnosti, kam tyto koncentrované a anaerobně zahnilé fekálie vyvážet.
U rekonstruovaných objektů by se měl septik doplnit zemním filtrem, respektive provést malá domovní ČOV. Na konci návrhového období by se pak vliv kanalizace na poměry v recipientu na základě skutečnosti znovu vyhodnotil a zvážilo by se, zda řešení je možno ponechat i pro další výhled nebo zda bude nutná realizace centrální ČOV.