Skuhrov nad Bělou - CZ052.3607.5213.149101 - stav 22. 3. 2021

Obec Skuhrov je průmyslové středisko, ležící v údolí řeky Bělé, v podhůří Orlických hor ve zvlněné hornaté krajině pozvolna přecházející v pohraniční masiv horských hřebenů. Středem zástavby prochází silnice II/321 Častolovice – Deštné a několik silnic III. třídy. Zástavba města leží v nadmořské výšce od 370,0 až cca do 420,0 m n.m. Část zastavěného území se nachází v CHKO Orlické hory. Obcí protéká řeka Bělá.
K obci patří místní části Brocná, Debřece, Hraštice, Nová ves, Rybníčky a Svinné
 
Zástavba je soustředěná, odpovídající velikostní kategorii obce (kombinace rodinných domků a sídlištní výstavby). Sídlištní zástavba je situována převážně v centru obce, kolem obecního úřadu, kde je i soustředěna vybavenost (škola). Obcí protéká řeka Bělá (dílčí povodí 1-02-01-059).
 
Podklady:
Vyplněný sběrný formulář "Podklady pro aktualizaci PRVKUK"
Informace od provozovatele
Územní plán obce 2/2018
Kanalizační řád 9/2011
VUME, VUPE 2017

Obec je zásobena ze skupinového vodovodu Rychnov – Císařská Studánka, který dnes pokrývá většinu centrální části okresu Rychnov nad Kněžnou.
Vodovodní skupina se dělí na 2 samostatné oblasti, které spolu mohou do jisté míry spolupracovat, ale jejichž propojení je za běžného provozu uzavřeno.
Předmětem dále uvedeného popisu je severní část systému, tj. skupinový vodovod Císařská Studánka, který v současné době zásobuje obce:
Solnice, Ještětice, Kvasiny, Bílý Újezd, Hroška, Masty, Skuhrov, Brocná, Svinná, Lipovka, Domašín, Černíkovice, Lično, Lokot, Litohrady. Třebešov, Libel, Slemeno, Synkov a severní část města Rychnov n. Kn.
Vodovod je ve vlastnictví sdružení obcí Vodovodní svaz Císařská Studánka se sídlem v Solnici, jeho provoz zajišťuje AQUA servis, a,s, Rychnov nad Kněžnou.
 
Zdroje vody pro vodovod jsou:
Jímací území Ještětice :
Zde je provedena širokoprofilová šachtová studna a tři širokoprofilové vrty J1, J2 a V4, vystrojené jako trubní studny.
Souhrnná vydatnost prameniště je dle hydrogeologického posouzení i povolení k odběru 50 l/s s tím, že při vlhčích obdobích se celé množství bere z šachtové studny, při režimních poklesech hladiny v sušších obdobích se pak odběr postupně přesouvá na vrty.
Zdroj má oplocené PHO I.stupně a širší PHO, vyhlášená vodohospodářským rozhodnutím z roku 1995. S ohledem na nové ekonomicko právní podmínky (otázka náhrad za omezení činností v PHO) se připravuje celková revize širších PHO. Od r. 2014 probíhá pod vedením RNDr. Šedy revitalizace prameniště, celková vydatnost bude 50l/s a 800 00 m3/rok a maximální bilanční limit je 1 000 000 m3/rok, dusičnany jsou v přípustném limitu.
V rámci vodovodní skupiny jsou ještě některé původní zdroje, dnes pro špatnou kvalitu dodávané vody odstavené z provozu a sice:
Vrt Solnice – sokolovna vydatnost cca 8 l/s
Vrt Černíkovice vydatnost cca 10 l/s
 
Studna Lično s vydatností cca 2,5 l/s je pouze uvedena do klidu a zdroj se spouští v případě větší spotřeby vody nebo provozních komplikací na přívodu vody do Lična.
Dodávka vody:
Z prameniště Ještětice se čerpá výtlakem DN 300 voda do vodojemu Solnice 3 x 500 m3 (368,7 / 372,5). Podél výtlaku vede od vodojemu zásobní řad DN 200 na Ještětice, který dále pokračuje v profilu DN 100 do vodojemu Bílý Újezd (50 m3 – 352,0 / 355,0) a samostatně v profilu DN 150 (PVC) do Hrošky. U vodojemu Bílý Újezd je ATS, která čerpá vodu dále na Masty.
Z vodojemu směrem k Solnici pokračuje zásobní řad DN 300, který se dále větví na řady
- DN 250 (dále 200) směrem do Kvasin a do čerpací stanice Kvasiny. Z této čerpací stanice se čerpá voda dále do vodojemu Hraštice (2 x 100 m3 – 457,0 / 459,7). Z výtlaku na vodojem je přes redukci tlaku zásobena koncová část Kvasin a dále Hraštice a Skuhrov, zásobním řadem z vodojemu Hraštice pak obce Brocná a Svinná.
- DN 300 (dále 250), který vede přes Solnici směrem na Rychnov nad Kněžnou. V Lipovce je z tohoto řadu odbočka DN 150, vedoucí přes Lipovku na Litohrady, Domašín, Černíkovice a Lično, z tohoto řadu pak pod Lipovkou ještě odbočuje řad DN 100 pro Lokot a Karolin. Za Černíkovicemi ve směru na Lično je redukce tlaku.
Oblast kolem vrtu RK-2 v Malé Lipovce je již hodnocena jako součást rychnovské části vodovodní skupiny.
 
Vlastní Skuhrov je, jak je výše uvedeno, napojen z výtlaku DN 125 z čerpací stanice Kvasiny do vodojemu Hraštice (spolu s obcí Hraštice).

Vodovodní síť skupinového vodovodu včetně zdrojů a akumulace je v podstatě vyhovující, je třeba podle podrobnějších zhodnocení počítat s postupnou obnovou a opravami starších úseků potrubí. Pro oblast se předpokládá zajišťování běžných oprav vodovodu a jeho případné dostavby, související s územním rozvojem obce.

Zdroj vody v Ještěticích (Císařská Studánka) není pro svá poměrně velká PHO a z toho plynoucí zvýšenou citlivost na vnější vlivy vhodný z hlediska požadavků směrnic na zdroje pro nouzové zásobení.
 
Skupina Císařská Studánka představuje přitom značný nárok na náhradní zásobení (jedná se cca o 7500 obyvatel), je zde proto doporučeno řešení ve více krocích, které uvažuje - vyloučit odběr z centrální studny v Ještěticích a soustředit se pouze na hlubší vrty. Pokud toto opatření nepřinese potřebný efekt v kvalitě nouzově dodávané vody, bude nutno se soustředit na dodávku vody z Rychnova, kde se jeví možnosti:
nouzová zpětná dodávka ze sítě spodního tlakového pásma v Rychnově
dodávka z horního pásma RK, možnost pokrytí až 100% potřeby – je ve zkušebním provozu
nouzové zpětné čerpání z vrtu RK-2 v Lipovce (voda s obsahem Fe)
 
V obou případech jde o zásobení havarijní s menším tlakem a množstvím (reálné budou omezené odběry v přízemích budov).
Jako poslední krok se pak jeví možnost dovozu vody z Rychnova z prostoru ÚV Rychnov - zdroj NZV vrt RK-1A nebo RK3 (dovozová vzdálenost do centra skup. vodovodu cca 12 km).

Ve Skuhrově, zejména v centru zástavby, je poměrně rozsáhlá síť jednotné kanalizace, jejímž provozovatelem je obec Skuhrov (stoková síť byla budována v letech 1985 – 1995), jedná se cca o 1.334m kanalizace DN 300 a 400 s jednou výustí do řeky Bělá. Kanalizace má vodohospodářské povolení k vypouštění odpadních vod a dle údajů obce je na ní napojeno cca polovina trvale bydlících obyvatel.
Odpadní vody jsou před napojením do kanalizace individuálně předčištěny v jednotlivých předčistících zařízeních (pro jednotlivé nemovitosti).
Další podrobnosti jsou uvedeny v kanalizačním řádu.

V obci se nadále počítá s decentralizovaným způsobem nakládání se splaškovými odpadními vodami a jejím individuálním čištěním u každé nemovitosti. Vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do jednotné veřejné kanalizace, případně přímo do vodoteče nebo do vsaku.