Solnice - CZ052.3607.5213.152421 - stav 22. 3. 2021

Obec Solnice je průmyslové středisko, ležící v údolí řeky Bělé, v podhůří Orlických hor ve zvlněné hornaté krajině pozvolna přecházející v pohraniční masiv horských hřebenů. Středem zástavby prochází silnice I/14 Rychnov – Náchod, kterou kolmo křižuje silnice II/321 Častolovice – Deštné a několik silnic III. třídy. Zástavba města leží v nadmořské výšce od 320,0 až cca do 350,0 m.
Obcí protéká řeka Bělá a v její severní části náhon Dlouhá strouha (odbočuje z Bělé na okraji Kvasin, teče po okraji Kvasin a Solnice a dále napájí Černíkovický rybník.
K obci administrativně přísluší místní část Ještětice. Žije zde přibližně 2200 obyvatel. Zástavba je soustředěná, odpovídající veikostní kategorii obce (kombinace rodinných domků a sídlištní výstavby). Sídlištní zástavba je situována převážně západně od průtahu silnice I/14
 
PRVK počítá - i vzhledem k dosavadnímu vývoji - s mírným růstem počtu obyvatel.
Solnice leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída, vyhlášené nařízením vlády ČSR č.85/1981 Sb.
Městem protéká řeka Bělá (dílčí povodí 1-02-01-060), náhon Dlouhá strouha (dílčí povodí 1-02-01-062), nejsevernější část města pak leží v povodí potoka Močinec- levostranný přítok Ještětického potoka, dílčí povodí 1-02-03-033/2.
  
Podklady:
Vyplněný sběrný formulář "Podklady pro aktualizaci PRVKUK"
Územní plán 2017
Informace od provozovatele vodovodu a kanalizace - AquaServis a.s.
Kanalizační řád Solnice

Obec je zásobena ze skupinového vodovodu Rychnov – Císařská Studánka, který dnes pokrývá většinu centrální části okresu Rychnov nad Kněžnou.
Vodovodní skupina se dělí na 2 samostatné oblasti, které spolu mohou do jisté míry spolupracovat, ale jejichž propojení je za běžného provozu uzavřeno (uzávěr vodovodu je v Rychnově na propojovacím řadu u vodojemu dolního tlakového pásma).
Předmětem dále uvedeného popisu je severní část systému, tj. skupinový vodovod Císařská Studánka, který v současné době zásobuje obce:
Solnice, Ještětice, Kvasiny, Bílý Újezd, Hroška, Masty, Skuhrov, Brocná, Svinná, Lipovka, Domašín, Černíkovice, Lično, Lokot, Litohrady, Třebešov, Libel, Slemeno, Synkov a severní část města Rychnov n. Kn.
Vodovod je ve vlastnictví sdružení obcí Vodovodní svaz Císařská Studánka se sídlem v Solnici, jeho provoz zajišťuje AQUA servis, a.s. Rychnov nad Kněžnou.
 
Zdroje vody pro vodovod jsou:
Jímací území Ještětice :
Zde je provedena širokoprofilová šachtová studna a tři širokoprofilové vrty J1, J2 a V4, vystrojené jako trubní studny.
Souhrnná vydatnost prameniště je dle hydrogeologického posouzení i povolení k odběru 50 l/s s tím, že při vlhčích obdobích se celé množství bere z šachtové studny, při režimních poklesech hladiny v sušších obdobích se pak odběr postupně přesouvá na vrty.
Kapacita zdroje je dle podkladů provozovatele dostatečná, kvalita dodávané vody po hygienickém zabezpečení odpovídá požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č.376/2000 Sb. Obsah dusičnanů se sice blížil normové hodnotě, v současné době je však jejich koncentrace již konstantní, event. slabě klesající.
Od r. 2014 probíhá pod vedení RNDr Šedy revitalizace prameniště, celková vydatnost bude 50 l/s a 800 000 m3/rok a maximální bilanční limit je 1 000 000 m3/rok, dusičnany jsou v přípustném limitu.
V rámci vodovodní skupiny jsou ještě některé původní zdroje, dnes pro špatnou kvalitu dodávané vody odstavené z provozu a sice:
Vrt Solnice – sokolovna vydatnost cca 8 l/s
Vrt Černíkovice vydatnost cca 10 l/s
 
Studna Lično s vydatností cca 2,5 l/s je pouze uvedena do klidu a zdroj se spouští v případě větší spotřeby v Ličně nebo provozních komplikací na přívodu do Lična.
 
Dodávka vody:
Z prameniště Ještětice se čerpá výtlakem DN 300 voda do vodojemu Solnice 3 x 500 m3 (368,7 / 372,5). Podél výtlaku vede od vodojemu zásobní řad DN 200 na Ještětice, který dále pokračuje v profilu DN 100 do vodojemu Bílý Újezd (50 m3 – 352,0 / 355,0) a samostatně v profilu DN 150 (PVC) do Hrošky. U vodojemu Bílý Újezd je ATS, která čerpá vodu dále na Masty.
Z vodojemu pokračuje zásobní řad DN 300, který se dále větví na řady
- DN 250 (dále 200) směrem do Kvasin a do čerpací stanice Kvasiny. Z této čerpací stanice se čerpá voda dále do vodojemu Hraštice (2 x 100 m3 – 457,0 / 459,7). Z výtlaku na vodojem je přes redukci tlaku zásobena koncová část Kvasin a dále Hraštice a Skuhrov, zásobním řadem z vodojemu Hraštice pak obce Brocná a Svinná.
- DN 300 (dále 250), který vede přes Solnici směrem na Rychnov nad Kněžnou. V Lipovce je z tohoto řadu odbočka DN 150, vedoucí přes Lipovku na Domašín, Černíkovice, Třebešov, Libel, Slemeno a Lično, z tohoto řadu pak pod Lipovkou ještě odbočuje řad DN 100 pro Lokot a Karolin a DN 80 na Litohrady. Za Černíkovicemi ve směru na Lično je redukce tlaku. Mezi Solnicí a Černíkovicemi bylo v roce 2007 provedeno přímé propjení řadem DN 150.
 
Oblast kolem vrtu RK-2 v Malé Lipovce je již hodnocena jako součást rychnovské části vodovodní skupiny.

Vodovodní síť včetně zdrojů a akumulace je poměrně dobře koncepčně řešena. Budou prováděny běžné opravy a případné nové výstavby sítí, souvisejících s územním rozvojem města.

Skupina Císařská Studánka představuje přitom značný nárok na náhradní zásobení (jedná se cca o 7500 obyvatel), je zde proto doporučeno řešení ve více krocích, které uvažuje:
- vyloučit odběr z centrální studny v Ještěticích a soustředit se pouze na hlubší vrty. Pokud toto opatření nepřinese potřebný efekt v kvalitě nouzově dodávané vody, bude nutno se soustředit na dodávku vody z Rychnova, kde se jeví možnosti:
- nouzová zpětná dodávka ze sítě spodního tlakového pásma v Rychnově
- dodávka vody z horního pásma RK, možnost pokrytí až 100% potřeby – je ve zkušebním provozu
- nouzové zpětné čerpání z vrtu RK-2 v Lipovce (voda s obsahem Fe)
V obou případech jde o zásobení havarijní s menším tlakem a množstvím (reálné budou omezené odběry v přízemích budov).
Jako poslední krok se pak jeví možnost dovozu vody z Rychnova z prostoru ÚV Rychnov - vrt RK-1A (dovozová vzdálenost cca 8 km) nebo RK 3.
Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody.

Kanalizace v Solnici vznikla z původní jednotné kanalizace její dostavbou, podchycením některých původních výustí, doplněním o odlehčovací komory a čerpací stanice odpadních vod.
 
Stoka „A“ umožňuje odkanalizování části obce Solnice na pravém břehu Bělé, začíná na ČOV a končí v křižovatce na začátku Kvasin u mostu. Stoka A podchází před ČOV shybkou tok Bělá. Součástí jsou boční napojovací stoky v tomto území se třemi odlehčovacími komorami a odlehčovacími stokami.
 
Povodí stoky B zajišťuje odkanalizování levého břehu Bělé v Solnici. Začátek stoky B je v šachtě Š15A v km 0,614 stoky A.
Stoka končí v prostoru nad zámkem v Kvasinách. Stoka B1 prochází v silnici č.318 v úseku od mlýna k ul. Letohradská a zachycuje stoky původně zaústěné do náhona. Součástí objektu jsou úseky stok propojovacích s bočními stokami. Stoky B6 a B7 procházejí vozovkou po levém břehu Bělé do ČS umístěné pod kostelem. V povodní stoky B a napojovacích stok je celkem pět odlehčovacích komor.
 
Stoky F a F1 umožní gravitační převedení vody ze stávajících stok, dříve zaústěných do potoka Močinec a do Dlouhé strouhy, do čerpací stanice ČS a přečerpání do kanalizace povodí stoky A. Součástí je i opravená stávající kanalizace v oblasti u benzinové pumpy u výpadové silnice I/14 směrem na Náchod. Kanalizace je zaústěná do ČS Solnice Sever.
 
 
Součástí kanalizačního systému jsou tři čerpací stanice:
- ČS 1 umožňuje přečerpání vod z povodí F do povodí stoky A.
- ČS 2 SOLNICE SEVER je podzemní čerpací stanice.
- ČS 3 umožňuje přečerpání odpadních vod ze stok B6 a B7. Jedná se o podzemní ČS..
 
Biologická čistírna odpadních vod byla postavena v roce 2007 a slouží k čištění odpadních vod z intravilánu města Solnice a Kvasin, okres Rychnov nad Kněžnou. ČOV umožňuje čistit současné i cílové množství a znečištění odpadních vod, které odpovídá 4500 EO (ekvivalentních obyvatel).
Odpaní voda natéká z města gravitačně na mechanické předčištění, což je zajištěno sedimentační vanou se strojním těžením písku a štěrku. Odpadní voda zbavena hrubých nečistot je přečerpána na jemné česle a lapák písku. Takto předčištěná odpadní voda natéká do anoxického selektoru a odtud do denitrifikace a nitrifikace. Vlastní biologické čištění je pak řešeno jako dvě biologické linky. K oddělení aktivovaného kalu dochází v dosazovací nádrži a kvalitně vyčištěná voda je vypouštěna do vodního recipientu Bělá. S ohledem na přísné požadavky na zbytkovou koncentraci fosforu (Pcelk) ve vyčištěné vodě na odtoku z ČOV je provedena instalace defosfatizačního stupně.

Do budoucna je možná výstavba kanalizace v souvislosti s návrhem nových lokalit. Jinak bude prováděna pouze běžná údržba.